Co začíná jako vášnivý vztah končí katastrofou…
I vy si idealizujete svého partnera? Co mnozí pokládají za lásku je jen pouto, vytvořené traumatem. Z toho důvodu setrváváme v toxických vztazích, kde je partner trýznitelem a my akceptující týranou. Některé vztahy jsou založeny na lásce a stabilních, bezpečných základech, jiné na potřebě zahojit si staré rány. Vztah založený na traumatickém poutu definuje idealizaci partnera a vztahu a ignorování reálných skutečností. Jak takový vztah vypadá? Nemusí v něm být fyzické násilí.
Když je naše představa silnější než realita
Nevidíme partnerovy negativní stránky, idealizujeme si jej. Vztah definuje naše představa partnera a partnerství, nikoli skutečný partner a realita. Cítíme se na něm závislí, bez něho bychom nebyli nic, jako bychom neměli vlastní identitu. Věříme, že bychom bez něj nepřežili ani den. Potřebujeme ho, zároveň nám jeho přítomnost ubližuje, protože je zdrojem naší bolesti a trápení.
Paradoxně však potřebujeme právě něho, aby nám od bolesti, kterou způsobuje, odpomohl. Závisíme na něm – jako bychom se bez něj neuměli rozhodovat, a netušili kým jsme. Bez něho se cítíme nekompletní, a přestože nás shazuje a ubližuje nám, potřebujeme ho, abychom cítili, že za něco stojíme. Idealizujeme si jeho existenci, věříme krásným slovům, ne činům. Nedochází nám, že tento idealizovaný vztah existuje jen v naší fantazii, a realitě neodpovídá. Věříme, že ty dobré dny, ačkoli jich je velmi málo, stojí za to, a převýší to množství špatných. Z toho důvodu ve vztahu setrváváme.
Traumatické pouto nebo láska k člověku, který nám ubližuje
Vztah, položený na základech traumatu, tedy traumatické pouto, je termín, poprvé použitý doktorem Patrickem Carnesem, zakladatelem Mezinárodního institutu pro trauma a závislost. Tento problém vysvětluje ve své knize The Betrayal Bond: Breaking Free of exploitive Relationships (volný překlad – Zrádné pouto: Osvobození se od vykořisťujících vztahů); traumatické pouto definuje jako zneužití strachu, nadšení a sexuálních pudů k připoutání jiné osoby. Takový vztah představuje silnou emocionální navázanost na osobu, která nám ubližuje.
Traumatické pouto je tak psychologická odpověď na zneužívání, přítomné ve vztahu, ve kterém si zneužívaný vytvoří silný vztah ke zneuživateli. Pokud vám to něco připomíná, máte pravdu – stockholmský syndrom funguje na podobném principu; uvězněný a týraný člověk cítí náklonnost ke svému trýzniteli, dokonce ho chápe, soucítí s ním, a v rámci zachování duševního „zdraví“ si s ním vytvoří nezdravý vztah.
Opakující se cyklus
Vztahy mezi trýznitelem a trýzněným definují období relativního klidu, lásky a náklonnosti, následované obdobím zanedbávání, týrání a zneužívání. Tento cyklus, kdy se cítíme milováni a následně znehodnoceni, se opakuje stále dokola. Dny, kdy se při něm cítíme jako největší nuly, střídají dny, kdy se cítíme milováni. Po hrozném zacházení se omlouvá, slibuje změnu, pečuje o nás – to nám dodává víru, že je schopen změnit se.
Zaměřujeme se na tyto dobré dny, považujeme je za znak, že nás miluje. Posílení dobrým dnem přežijeme několik dní trýznění ve víře a očekávání, že opět přijdou lepší časy. Tyto momenty klidu, kdy se k nám chová hezky a mile, bereme jako odměnu za utrpení – vyloučí se dopamin a oxytocin, čímž se pouto s trýznitelem ještě více utuží a ztěžuje nám odchod. Podobný scénář se opakuje dokola.
Co definuje vztah založený na traumatickém poutu?
-Traumatické pouto má cyklickou povahu, tedy střídající se hrozné dny s příjemnými, díky kterým věříte, že vztah za to stojí. Obvykle začíná vášnivým vzplanutím, díky kterému se na muže citově navážete. Vše vypadá krásně, dokonalé, věříte, že jste našla toho pravého. A pak přijdou špatné dny.
-Tento vztah definuje nerovnováha moci – partner je obyčejně ten dominantní, kterého potřebujeme, podřizujeme se, posloucháme. Rovnocennost ve vztahu, založeném na traumatickém poutu, neexistuje.
-Před přáteli omlouváme jeho chování vůči nám (On to tak nemyslel, měl špatný den…), a přestože se nám snaží otevřít oči, nepřipustíme si skutečnost. Nakonec s nimi přestáváme udržovat kontakt, což ještě více podpoří závislost a navázanost na tyranizujícího partnera. Jakýkoli toxický vztah definuje samota a distancování se od přátel i rodiny. Kvůli partnerovi dokážeme zavrhnout celou rodinu.
